|
|
Psychologické profilování pachatele
Münzová, Kristýna ; Čírtková, Ludmila (vedoucí práce) ; Štourač, Petr (oponent)
Psychologické profilování pachatele Resumé Záměrem mé diplomové práce je analýza psychologického profilování pachatele, jedné z disciplín forenzní psychologie využívané orgány činnými v trestním řízení v jejich snaze dopadnout pachatele trestného činu. Jejím důvodem je pak můj zájem o trestní právo obecně, zvláště pak o psychologické aspekty, které sehrávají v práci orgánů činných v trestním řízení v jejich kontaktu s individuálními pachateli trestných činů nějakou roli. Má diplomová práce se skládá ze tří kapitol, kdy se každá zabývá jiným hlediskem psychologického profilování pachatele. Kapitola první je kapitolou úvodní, seznamuje čtenáře se základní terminologií psychologického profilování a s jeho podstatou obecně. Kapitola je rozdělena do pěti podkapitol, které se zabývají pojmem psychologického profilování, jeho historií, jednotlivými delikty vhodnými k profilování, způsobem sestavování psychologického profilu a možnostmi využití psycholgického profilu pachatele v trestním řízení v podmínkách České republiky. Kapitola druhá se pak zabývá neznámějšími přístupy k psychologickému profilování pachatele, jeho metodami a typologiemi. Opět ji tvoří pět podkapitol. Podkapitola první se zaměřuje na různé přístupy k tomuto oboru, podkapitola druhá studuje deduktivní a induktivní metody psychologického...
|
|
|
Využití psychologie při vyšetřování trestných činů se zaměřením na psychologické profilování a psychologii výslechu
Rychetská, Anna-Marie ; Čírtková, Ludmila (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Využití psychologie při vyšetřování trestných činů se zaměřením na psychologické profilování a psychologii výslechu Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá některými formami využití forenzní psychologie ve vyšetřovací praxi. Forenzní psychologie představuje podobor psychologie zabývající se jejím využitím v právu. V této práci jsou popsány základní historické milníky tohoto oboru. Dále je popsáno zakotvení právních institutů umožňujících využití tohoto oboru v praxi. Po tomto uvedení do problematiky je zbývající část diplomové práce věnována vybraným formám využití forenzní psychologie v praxi. Konkrétně se jedná o psychologické profilování a psychologii výslechu. Psychologické profilování je novější metodou, která na základě nalezených důkazů vytváří předpokládaný profil pachatele. Ten zpravidla obsahuje údaje o pohlaví, věku, možném zaměstnání nebo o sociální integraci pachatele. Profil může být také zaměřený na geografické rozvržení míst spáchaných deliktů a na základě nich je pak určená oblast pravděpodobného bydliště pachatele. V části věnované tomuto oboru jsou popsány obě tyto varianty. Je zde také popsán historický vývoj tohoto oboru a některé ze studií jemu věnovaných, které v průběhu let byly realizovány. V práci je poukázáno na rozpory panující ohledně využitelnosti tohoto oboru. V části věnované...
|
|
|
Rozšíření Langmanovy psychologické teorie zabývající se střelci v prostředí škol
Kasalová, Petra ; Heider, David (vedoucí práce) ; Frombergerová, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje tématu střelby v prostředí škol. Vychází z psychologicky orientovaných výzkumných studií zaměřených na osobnost střelce, především z teorie Petera Langmana. V první části, kromě jiných teorii školní střelby, detailně rozebírá Langmanovu kategorizační síť školních střelců. Další část je zaměřena na vlastní analýzu dalších pěti střelců po roce 2011, konkrétně Johna Zawahriho, Jessiho Osborna, Nikolase Cruze, Bryana Olivera a Roberta Gladdena. Tyto případy jsou navíc rozděleny na střelecké útoky, při kterých došlo k zabití a na střelecké útoky, při kterých nebyl nikdo zabit. Výzkumné otázky se týkají aplikovatelnosti případů po roce 2011 na Langmanovu kategorizaci a rozdílů mezi smrtícími útoky a útoky, při kterých nikdo nezemřel. Z práce vyplývající závěry potvrzují aplikovatelnost Langmanovy teorie na pět případů po roce 2011 a zároveň nabízí možnosti drobného rozšíření zmíněné teorie. KLÍČOVÁ SLOVA školní střelba, Peter Langman, školní střelec, masová vražda
|
|
|
Detekce lži na základě sledování verbálního a neverbálního chování
Mynaříková, Lenka ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent) ; Slaměník, Ivan (oponent)
Tato dizertační práce s názvem 'Detekce lži na základě sledování verbálního a neverbálního chování' se zabývá lhaním a lží z hlediska jejich podob, funkcí i z hlediska vývoje jedince a role lhaní v jeho životě. Lhaní zde není pojímáno jako něco negativního, ale jako jeden ze způsobů komunikace, tedy za sociální fenomén, tvořící součást naší každodenní existence. Pozornost je věnována verbálním projevům lži, ale hlavní důraz je kladen na neverbální projevy lhoucích osob. Dále se práce věnuje využití poznatků o lhaní a lžích v systému forenzní psychologie v rámci detekce lži. Popisuje historické přístupy k detekci lži i současnou podobu této oblasti. Práce se zaměřuje také na některé další aspekty, které mohou ovlivnit detekci lži, mezi něž patří falešné vzpomínky, falešná přiznání a sugestibilní způsob vedení výslechu. Empirická část porovnává dva výzkumné designy, které sledují dovednost detekovat pravdu a lež jednak na souboru studentů, u nichž výzkum hledá možné osobnostní determinanty úspěšnosti v detekci lži a propojuje koncept detekce lhaní s emoční inteligencí. Dále pak analyzuje schopnost detekovat lež mezi policisty České republiky jako specifickou populační skupinou, využívající metody detekce lži při výkonu své profese. Klíčová slova: lhaní, detekce lži, neverbální chování, wizardi,...
|
|
|
Výskyt dyslexie u osob ve výkonu trestu v ČR
Kejřová, Kateřina ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent)
Studie se zabývá výskytem dyslexie u osob ve výkonu trestu odnětí svobody v České republice. V jejím rámci je zmapována i situace čtenářských a písemných dovedností v této populaci. Na základě výsledků mnohých zahraničních výzkumů, poukazujících na určitou souvislost mezi dyslexií a kriminalitou, které tato tvrzení potvrzují zjištěním vyššího výskytu diagnózy dyslexie u odsouzených, byl uskutečněn výzkum i v českém vězeňském prostředí (konkrétně ve věznice Horní Slavkov). Výzkumný vzorek čítal 113 respondentů v prvním kole sběru dat, ve věkovém rozpětí 22 - 65 let, kteří splňovali podmínky českého občanství, české národnosti a českého mateřského jazyka. Do druhého kola sběru dat postoupilo 62 respondentů, u kterých byl zkoumán možný výskyt dyslexie. Data byla snímána pomocí baterie složené z Ravenových standardních progresivních matic, anamnestického dotazníku, rozhovoru, z diagnostické baterie zaměřené na problematiku specifických poruch učení u adolescentů a dospělých a testu rychlého jmenování. Výsledky výzkumu signifikantně prokázaly několikanásobně vyšší výskyt dyslexie než v běžně populaci, tj. 34 % jedinců s dyslexií ve výzkumném vzorku. Výsledky výskytu dyslexie u odsouzených jsou srovnatelné s výsledky ze zahraničních studií. Mimo to až 84 % respondentů uvedlo spontánně v rozhovoru určité...
|
|
|
Psychologické profilování pachatele
Münzová, Kristýna ; Čírtková, Ludmila (vedoucí práce) ; Štourač, Petr (oponent)
Psychologické profilování pachatele Resumé Záměrem mé diplomové práce je analýza psychologického profilování pachatele, jedné z disciplín forenzní psychologie využívané orgány činnými v trestním řízení v jejich snaze dopadnout pachatele trestného činu. Jejím důvodem je pak můj zájem o trestní právo obecně, zvláště pak o psychologické aspekty, které sehrávají v práci orgánů činných v trestním řízení v jejich kontaktu s individuálními pachateli trestných činů nějakou roli. Má diplomová práce se skládá ze tří kapitol, kdy se každá zabývá jiným hlediskem psychologického profilování pachatele. Kapitola první je kapitolou úvodní, seznamuje čtenáře se základní terminologií psychologického profilování a s jeho podstatou obecně. Kapitola je rozdělena do pěti podkapitol, které se zabývají pojmem psychologického profilování, jeho historií, jednotlivými delikty vhodnými k profilování, způsobem sestavování psychologického profilu a možnostmi využití psycholgického profilu pachatele v trestním řízení v podmínkách České republiky. Kapitola druhá se pak zabývá neznámějšími přístupy k psychologickému profilování pachatele, jeho metodami a typologiemi. Opět ji tvoří pět podkapitol. Podkapitola první se zaměřuje na různé přístupy k tomuto oboru, podkapitola druhá studuje deduktivní a induktivní metody psychologického...
|
|
| |
host ::
RSS.